Už před pěknou řádkou let rozhodli městští a krajští páni o tom, že České Budějovice potřebují letiště. Mělo to tu podpořit cestovní ruch, mělo to tu pozitivně ovlivnit podnikatelské prostředí, zkrátka měli jsme se tu mít v tomto ohledu lépe. Což by třeba pro mne znamenalo, že už bych kvůli svým zahraničním dovoleným nemusel jezdit až na letiště do Prahy, případně Vídně. Mohl jsem nasednout do letadla hned doma a ušetřit si tak zbytečný kus cesty a s ním související výdaje.

Nebyl to nezajímavý nápad. Pouze se v této souvislosti kdekdo děsil představy, jako to pak bude ve městě vypadat s dopravní situací. Když už jsou tu po léta naprosto běžné dopravní zácpy, a kdyby se k tomu přidali ještě ti, kdo budou jezdit na letiště, ucpalo by se město úplně.

Ovšem to se mělo vyřešit. A dodnes se toho vyřešilo přesně tolik, kolik se toho dosáhlo v otázce vytouženého obchvatu, který by měl dopravě ve městě ulevit. Tedy nehnulo se to z místa.

Ale letiště tu máme. Před pár lety bylo prakticky dostavěno a zbývalo už jenom zajistit personál. Což se zadrhlo možná jedině na tom, že se přišlo na to, že sem vlastně nikdo nechtěl létat. Pomalu za humny je přece mezinárodní letiště v Mnichově. Ještě blíž je podobné dávno fungující letiště v Linci, pak jsou tu zmíněné Vídeň a Praha. Tedy dost příležitostí na to, aby se nové letiště neuživilo.

Letiště v Českých Budějovicích pak mělo navrch i další smůlu. Protože přišel koronavirus. A za pandemie už toto letiště nemělo coby civilní uplatnění vůbec, sloužilo stejně jako dříve nanejvýš k omezenému odbavování letadel soukromých.

A tak dnes máme za humny letiště. A i v době současné vrcholné sezóny a enormního zájmu cestovat tu tedy logicky chcíp pes. A neskutečné peníze pomyslně vyletěly komínem nebo byly vyhozené z okna.

Máme tu letiště. A k čemu ho máme? Od začátku války na Ukrajině je tu centrum pomáhající uprchlíkům. A protože to zřejmě nestačilo letiště vytížit, vznikl tu před měsícem nový, již čtvrtý sběrný dvůr města. A tak se u vchodu na letiště lze rovněž zbavit všemožného odpadu. Protože kreativitě se prostě meze nekladou. A když už tu jednou to letiště máme…