Ač se to nezdá, musíte umět plavat. To je základní podmínka. A to všemi směry. Ne jako já, která plave jen jedním, a to kolmo dolů. Druhá podmínka již není. Pokud vám stačí potápět se jen do určité hloubky a nemíníte prozkoumávat lodní vraky, nebo dělat free-diving, nepotřebujete vůbec nic. Jen pořádné plíce. Čas však ukáže, že to bude asi málo a přikoupíte si šnorchl. To je vlastně začátek potápění všeobecně, protože se s ním naučíte dýchat. Prosím vás, vy kteří netušíte, co to je, podívejte se na fotku. Je to kousek gumové hadice, kterou si dáte do úst a s její pomocí dýcháte.

Hlavně POZOR, nikdy si nedělejte tuto pomůcku doma na koleně a když už NIKDY nepřekročte délku čtyřiceti centimetrů  přičemž průměr musí být minimálně dva centimetry. Pokud tohle pravidlo nedodržíte, můžete přijít o život. Tak pozor. Raději obětujte pár korun a šnorchl si kupte. Můžete zatím jen ten obyčejný. Až se s ním naučíte pracovat, můžete přejít na potápění do větší hloubky. Zde už je ovšem třeba něco více. Především samozřejmě výbavu a pak také instruktora, který vás naučí s tou složitostí zacházet. Ten s vámi provede první ponory, naučí vás základy a teprve po testu vám může vystavit potápěčský průkaz.

Tahle legrácka je zadarmo, ale kurs je většinou v ceně do deseti tisíc. Je na člověku samotném, aby si sám zvolil jakoukoli variantu. Jen je třeba si ohlídat, aby pak měl instruktor oprávnění k vystavení průkazu. Může umět všechno, ale jeho škola nemusí mít oprávnění. Nu a pak se již můžete opatřit výstrojí a jít se potápět. Tahle legrácka je už podstatně dražší, ta vás vyjde kolem čtyřiceti tisíc, ale tady jsou již obrovské rozdíly. Záleží totiž hodně na tom, jak hluboko chcete jít, zda v neoprenu nebo bez něj a když v něm, zda suchý či mokrý, do slané či sladké vody a tak podobně. Potápění s výstrojí není laciná záležitost.